Jsou místa, kam přijdete a okamžitě cítíte nutkavou, naprosto přirozenou potřebu ztišit hlas na pouhý šepot. Ne proto, že byste se báli fyzické ozvěny odrážející se od stěn, ale z jakéhoto hlubokého respektu, který se vám nečekaně a hřejivě usadí v hrudníku. Zatímco nedaleké Prachovské skály nebo Hruboskalsko jsou dnes o víkendech plné hlučných školních výletů, front na vyhlídkách a cvakání fotoaparátů, existuje v Českém ráji skalní město, které si dodnes uchovalo auru absolutního tajemství a neuvěřitelně silné, hmatatelné duchovní energie. Jsou to Besedické skály a jejich skryté pískovcové srdce – labyrint Kalich a Chléviště.
Tohle místo nebylo stvořeno pro povrchní zábavu. Je to přírodní svatyně. Příběh událostí, které se zde před čtyřmi staletími za absolutní tmy odehrály, zanechal v místním pískovci energetický otisk tak mocný a čistý, že dokáže vnímavější povahy dovést až k slzám dojetí a absolutní katarzi.
Abychom plně pochopili atmosféru a léčivou energii tohoto labyrintu, musíme cestovat časem do jednoho z nejtemnějších a nejsmutnějších období české historie. Je krátce po roce 1620, bitva na Bílé hoře skončila fatální katastrofou a nad královstvím se s duněním zavírá železná opona násilné protireformace. Začíná doba temna. Představte si tu hlubokou, svazující a všudypřítomnou beznaděj: víra vašich předků, knihy, z nichž jste se učili číst, i písně a modlitby, které vám šeptala matka před spaním, jsou náhle zakázány. Císařští vojáci a fanatici obcházejí vesnice, udavačství kvete, na návsích se pálí Bible kralické a lidé jsou mučením a hrozbou ztráty dětí nuceni k přestupu na katolickou víru. Kdo odmítne, přijde o majetek, je bičován a často i popraven.
Lidé v údolích pod Maloskalskem a kolem řeky Jizery byli zatlačeni do kouta. Ale lidský duch má obrovskou, nezlomnou sílu přežít. Když ho obklopí absolutní tma, najde si cestu ven ke světlu – i kdyby ta cesta vedla skrz ty nejužší skalní pukliny v hlubokém lese. A tak se zrodil příběh tajných Českých bratří.
Za mrazivých, bezměsíčných nocí se z okolních zubožených chalup plížily nenápadné, mlčící postavy. Muži, ženy s dětmi v náručí, starci i zchudlí šlechtici. Šli naprosto mlčky, bez rozsvícených luceren, krok za krokem, protože jakékoli světlo či prasknutí suché větvičky by přilákalo krvežíznivé vojenské hlídky, které pročesávaly kraj. Mířili do neprostupné, černé hradby Besedických skal. Procházeli úzkými, vlhkými průrvami labyrintu. (Dnes je tato část známá jako Chléviště, protože sem lidé v dobách třicetileté války běžně schovávali i svůj poslední dobytek a majetek před rabující soldateskou). Šli hlouběji a hlouběji do skály, až došli do skrytého, okrouhlého skalního amfiteátru. Zde, bezpečně chráněni neprostupnou hradbou třicetimetrových pískovcových věží, které dokonale tlumily jakýkoliv zvuk, se shromažďovali k tajným, zakázaným bohoslužbám.
Přímo v srdci tohoto přírodního chrámu, pod klenbou větví a hvězd, najdete mohutný pískovcový blok. Pokud k němu přistoupíte blíž a odhrnete mech, uvidíte do něj vytesaný kalich a letopočet 1634. Není to výtvor moderních umělců ani romantiků 19. století. Je to autentický, drsný otisk čisté víry. Vytesal ho zřejmě tajný bratrský kazatel Václav Sadovský ze Sloupna. Toto byl jejich oltář.
Z hlediska energetiky, psychotroniky a kvantové fyziky je Kalich jedním z nejzajímavějších míst na světě. Většina energetických zón získala svou pověst díky přírodním anomáliím, sopkám nebo zemské krystalové mřížce. Kalich je ale jiný. Jeho energii vytvořili sami lidé a jejich obrovská vůle. Pískovec má totiž jednu unikátní vlastnost, kterou znali už staří stavitelé megalitů – díky masivnímu obsahu křemíku (oxidu křemičitého) dokáže fungovat jako dokonalý paměťový krystal a akumulovat lidské emoce v podobě takzvaných morfických polí.
Představte si vizuálně i sluchově tu mrazivou scénu: Tři desítky lidí namačkaných ve skalní trhlině. Je jim zima, mají nepředstavitelný strach o holý život, o své děti, které spí na jehličí. Ale uprostřed toho všeho stojí kazatel. Ze záňadří vytahuje malou, ohmatanou zakázanou knihu. A pak se ozve tichý zpěv. Nebyl to hlasitý sborový chorál, jaký známe z dnešních kostelů, bylo to hluboké, potlačené mručení a hromadný šepot stovek hrdel, který vibroval a rezonoval v porézním pískovci. Strach a hrůza se v těch okamžicích transformovaly do čiré, nezničitelné naděje, do absolutního komunitního spojení a duchovní extáze, která přesahovala hranice smrti. Každá slza dojetí, každé tajné přijímání chleba a vína, každá tichá prosba k Bohu se navždy vsákla do stěn Besedických skal a nabila tento prostor jako gigantickou baterii.
Dnes, o čtyři sta let později, tu vládne zvláštní druh ticha. Není to prázdné ticho, je to ticho plné přítomnosti. Lidé, kteří na Kalich přijdou poprvé, velmi často popisují fyzický pocit „hustého, vibrujícího vzduchu“. Jako by ty obrovské skály kolem vás tiše dýchaly a jako by vás pozorovaly tisíce laskavých očí.
Toto místo funguje jako dokonalý, přírodní pohlcovač negativity. Není to místo, které by vás nabilo dravou, agresivní energií, jako to umí vrcholek Trosek nebo vrch Mužský. Kalich léčí jinak, žensky, mateřsky. Průchod úzkými průrvami labyrintu funguje na podvědomí jako proces znovuzrození – průchod porodními cestami. Skála z vaší aury doslova „odře“ stres.
Až tam půjdete, udělejte jednu věc: nevstupujte do labyrintu s telefonem v ruce. Ještě před první pískovcovou bránou ho vypněte. Projděte Chlévištěm v naprosté samotě a tichosti. Když dojdete k oltáři s kalichem, najděte si suché místo u kořenů borovice, sedněte si zády opřeni o skálu a zavřete oči. Zpočátku uslyšíte jen šumění větru v korunách. Pokud se ale dokážete plně ztišit a naladit na frekvenci tohoto místa, pocítíte něco neuvěřitelného. Pocit absolutního přijetí a bezpečí. Skály vám pomohou odložit tíhu, kterou nesete, přesně tak, jak ji tu odkládali tajní nekatolíci v 17. století. Zjistíte, že ať jsou vaše dnešní problémy v práci nebo ve vztazích jakkoli zdánlivě velké, v kontextu staletí lidské odolnosti a masivní naděje, která zde je uložena, se stávají řešitelnými maličkostmi. Dotkněte se vytesaného kalichu levou rukou a nechte Zemi, ať vás uzdraví.
Pěknou cestu přeje Daniela „Medy“ Nývltová
Průvodce po skrytých krásách, zapomenutých příbězích a kvalitním životě v Českém ráji. Jsme digitálním vypravěčem regionu.
