Frýdštejn pohledem roku 1916

Dnes se vydáme na hrad Frýdštejn a podíváme se pohledem místního rodáka z roku 1916 a to v přesné podobě jako před 110 lety. Nedaleko nad Malou Skalou pevně strmí na nepřístupných a srázných skalách podivuhodné a malebné trosky staroslavného hradu Frydštejna, který původně slul Friedenstein a od Čechů také prostě Fryčtejn byl nazýván. Náležel ode dávna k nejpevnějším hradům českým, a přístup k němu vedl jenom po ostrožně. Bližší cesta ke hradu jest roklí od Malé Skály, pohodlnější cesta jest vozová, která sem se vine ode vsi rozkládající se pod Frydštejnem, taktéž Frydštejn pojmenované, v dobách starých však slula Zásadou.

Zmíněná cesta vedla po kraji příkré stráně a zatáčela se ke hradu po můstku, který přepínal rokli. Odtud přicházíme k někdejšímu předhradí, které představuje nám místo nerovné a poměrně malé. Zde byla ostrožna oddělena od roviny hradbou, z níž spatřujeme ještě pozůstatky, západní a východní hradby za to úplně s povrchu již zmizely.

Do předhradí vstupovalo se první branou, po které nestává zde již ani stopy. Odtud přicházelo se k druhé bráně, kterou se vcházelo do vlastního hradu. Dále pak šlo se ke třetí bráně, která byla jednoduchá a ve skále vytesána. Tato brána měla otvory k zastrkávání závor a úzké okénko do průjezdu pro klíčníka. Vypravuje se, že nad touto branou pyšnil se erb, který prý se nalézal v Dubu.

Třetí brána byla poslední a touto vstupovalo se do horního hradu, který obsahoval dvůr, hradní palác a zpevněn byl velikou věží. Nad touto branou tyčí se na srázné skále dlouhé, úzké starobylé stavení. Severní zeď jest vyšší a střílnami opatřena a táhla se až na skálu, na které ční velká věž. Podle všech známek bylo stavení toto asi jenom schodištěm, kterým se přicházelo k horním síním paláce hradního. Pod tímto stavením rozkládá se ve skále prostorný sklep, který sluje povšechně ovčín. Nalézají se zde tři okna a kolem zdí jsou kamenné lavice.

Naproti této skále trčí jiná skála s velkou věží. Jest to nejvyšší místo z celého hradu. Věž vypíná se asi 15 metrů nad skálou a má velmi hmotné, pevné zdi. V přízemku nebylo do věže žádného vchodu, teprve asi v polovině výšky spatřujeme nízce sklenutou branku. Přístup k této brance byl pouze s hradeb. Branka zavírala se závorou a pod ní byly krakorce, na kterých spočívala dřevěná pavlač. V horní části věže nalézají se dvě malé místnosti. V dolní části věže bylo pravděpodobně vězení.

Zajímavý jsou i sklepy pod velkou věží, vesměs ve skále vytesané. Dva z nich položeny jsou níže a dva výše. Z horních sklepů jest zde jeden sklep, který se nazývá kaplí. Jest přístupný po schodech. Na východní straně jest v něm výklenek, kde nalézá se i oltář ze skály vytesaný. Na protější straně jsou kamenná sedadla. Zdali tato kaple byla skutečnou kaplí hradní, není doloženo.

Dolní dva sklepy sluly pivnicemi.

Hradní palác vypínající se naproti věži zabíral třetí část horního hradu, jak výše podotknuto. Zachovaly se nám z něho pohříchu jenom trosky.

K paláci přimyká se čtverhranné stavení, které lid nazývá šatlavou. Přicházelo se k ní ze dvora brankou. Byla opatřena dvěmi okny, kterými byl lahodný výhled do líbezného údolí. Pod tímto stavením prostírá se ve skále vytesaný sklep, který sloužil za konici neboli marštal. Dosud spatřujeme zde oddělení pro stání koní.

Mimo předhradí a horní hrad zbývala ještě jedna část ležící za tímto. Nejznamenitějším stavením zde byla studnice, okrouhlá to věž. Za touto věží nalézá se prostorný sklep, který nazýván jest pivovarem. Dost možná, že tu býval ve XIV. a XV. století pivovar. Pod studnicí na jihozápad jest prostranná bašta, která sice leží hluboko pod hradem, a jinak strmí vysoko nad údolím.

Původ hradu Frydštejna jest nám neznámým, jsa zahalen temnou rouškou dohadův. S jistotou lze za to míti, že založen byl ve XIV. věku. Nejstaršími držiteli hradu byli pán Jan starší a pán Jan mladší z Dražic roku 1363. Potom držel Frydštejn pán Jan z Bibrštejna v letech 1376 až 1378. Ke konci XIV. věku seděl na hradě pán Bohuněk Puklice z Frydštejna. Potom se vystřídalo na Frydštejně několik různých držitelův.

Roku 1432 obléhán byl Frydštejn Tábory. K dobytí hradu nedošlo, poněvadž tehdejší držitel hradu pán Bohuše z Kovaně učinil s Tábory smlouvu. Roku 1489 seděl na hradě Frydštejně pán Jiřík Berka z Dubu. Po něm následoval roku 1498 pán Vilém Zub z Landštejna.

Roku 1547 pán Adam z Vartemberka, přidržev se strany odbojných stavů českých, musil Frydštejn postoupiti císaři Ferdinandovi I., načež spojeno bylo zboží Frydštejnské se zbožím Dubským. Spojená tato panství prodána byla roku 1556 pánu Janu z Oprštorfu.

Ze zápisu pocházejícího z roku 1591 dovídáme se, že Frydštejn byl již „zámkem pustým“.

Malebnou a vzácně krásnou zříceninu hradu Frydštejna zakoupil roku 1892 Okrašlovací spolek v Turnově, od něhož ji roku 1894 převzal Klub českých turistů, který jest dosud vlastníkem těchto hradních trosek. Správu zříceniny svěřil tenkráte právě založenému odboru Klubu českých turistů v Turnově.

Klub českých turistů veden byl nejvýš ušlechtilou a v pravdě upřímnou, vlasteneckou snahou, aby tuto rozpadávající se krásnou rozvalinu uchránil před neodvratnou zkázou, poněvadž drobícího se zdiva bylo používáno jako stavebního materiálu.

Klubem českých turistů byl Frydštejn upraven, ovšem takovým způsobem, že jeho věkovitý ráz a vzhled nikterak neutrpěl, a nebyl ani v nejmenším porušen, čímž byl vzácný tento hrad na dlouhou dobu zajištěn.

Jelikož v poslední době trpělo bortící se zdivo jak nepřízní počasí, tak i zlomyslným poškozováním lidským, pracuje Klub českých turistů horlivě na pečlivé restauraci zříceniny Frydštejské podle pokynů c. k. zemského konservatorátu v Praze. Hrad má býti uzavřen a prohlídka jeho bude možná jen za dozoru, aby se zabránilo dalšímu surovému ničení a pustošení.

Živlům přírodním padlo za oběť toto skalní hnízdo. Jako sokol sivozraký, krásnoperý budil k činům rekovným své pány mocný kdysi hrad Frydštejn. Vzletem hrdým bouřilo vždy ňadro jeho, touhou plály jeho skráně a vlast Česká vítala jej kdysi v prestol slavných činů. Dnes však nitro jeho zmírá sirobou a místo blesku zříme v oku jeho toliko vyhaslý odlesk.

Až tedy půjdete na Frýdštejn, vzpomeňte nejen na historii, ale i lásku Klubu českých turistů k této zřícenině hradu a Českému ráji.